Názory a argumenty

Petr Hartman: Renta pro bývalé prezidenty jako součást umělého bitevního pole

Názory a argumenty

Petr Hartman: Renta pro bývalé prezidenty jako součást umělého bitevního pole
Exprezident Václav Klaus a exprezident Miloš Zeman (archivní foto)

Plus

Nenechme některé politiky vyčerpávat naši pozornost vytvářením umělých bitevních polí, vyzval občany ve svém projevu prezident Petr Pavel. Konkrétní sice nebyl, přesto člověk nemusí dlouho hledat, aby alespoň jedno takové našel.
Petr Hartman

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Nenechme některé politiky vyčerpávat naši pozornost vytvářením umělých bitevních polí, vyzval občany ve svém projevu prezident Petr Pavel. Konkrétní sice nebyl, přesto člověk nemusí dlouho hledat, aby alespoň jedno takové našel. Řeč je o platech politiků, o kterých se opakovaně vedou ve veřejném prostoru poměrně vášnivé diskuse. Občané by jich přitom mohli zůstat ušetřeni. Stačila by v uvozovkách maličkost nezasahovat do příslušného zákona a nechat plat politiků odvíjet od průměrné mzdy v zemi. V opačném případě hrozí další a další polemiky, které nikam nevedou, maximálně k návrhům na zmrazení jejich příjmu. O tom, jaký by byl výsledek, názorně vypovídá renta pro bývalé prezidenty. Ta byla v roce 2004 stanovena na 50000 korun. Od té doby se nezvýšila. Při použití tzv. inflační kalkulačky by této částce mělo v roce 2023 odpovídat zhruba 93000 korun. 20 let se suma nezměnila, proto se velmi vzdálila základnímu příjmu poslance. Přitom právě s ním měla být původně svázána. V zákoně se však neobjevila jednoduchá formulace, že renta pro bývalé prezidenty odpovídá základnímu poslaneckému platu. Byla do něj vepsána konkrétní částka, která odrážela tento příjem na začátku 21. století. V zákonu je tak už zhruba 20 let uvedeno 50000 korun. Vzhledem k růstu mezd se renta postupně přibližuje k průměrnému příjmu v této zemi. Přitom by se během uplynulých let měla dostat ke 100000. To v případě, že by v zákonu byl místo konkrétní částky uveden obecný výpočet. Změnit se to desítky let nedaří. Padají přitom různé argumenty od těch, že bývalí prezidenti pobírají dostatečně vysoký důchod, tak proč jim vyplácet ještě další peníze? Tím spíš, když dostávají peníze na kancelář a asistenta. Zároveň mají nárok na auto s řidičem, to vše až do konce jejich života, pokud neporuší zákonem dané podmínky, například se nestanou poslancem, senátorem, členem vlády apod.. Další odpůrci úpravy příslušného zákona tvrdí, že si Václav Klaus a Miloš Zeman za výkon odvedený v prezidentském úřadu více peněz nezaslouží. Pravidla však mají být nastavována obecně. Nemělo by se přihlížet k tomu, koho se konkrétně budou týkat. Pokud dostanou podobu automatu, nebudou se muset o rentu pro bývalé prezidenty politici v budoucnu znovu dohadovat. Zbývá už jen nalézt většinu pro návrat k původně dohodnutému principu včlenit do příslušného zákona formulaci, že příjem bývalého prezidenta by se měl rovnat základnímu platu poslance bez udání konkrétní částky, která se postupem doby bude měnit. Ne však novelou zákona, ale v důsledku vývoje poslaneckých platů. I když je to v tuto chvíli spíše teorie, v praxi pokračují snahy zmrazit základní platy politiků. To by automaticky zmrazilo i prezidentskou rentu. Zkrátka tuto uměle vytvořené bitevní pole je pro některé politiky natolik přitažlivé, že se ho nechtějí jen tak vzdát.

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu