Názory a argumenty
Tereza Zavadilová: Zlaté časy v Americe, které ale nikdo nevidí
Názory a argumenty
Plus
Skutečnost je to, co lidé vnímají jako skutečnost, zní letité pravidlo marketingových a politických poradců. Je týden před americkými volbami, ekonomice se daří nad očekávání a i výhledy na další růst jsou odvážné. Jenže jde o to, jak to vidí voliči.
Tereza Zavadilová
Přepis epizody
-
Skutečnost je to, co lidé vnímají jako skutečnost. S ní letité pravidlo marketingových a politických poradců je týden před americkými volbami. Ekonomice se daří nad očekávání a i výhledy pro další růst jsou odvážné. Jenže jde o to, jak to vidí voliči. Americká ekonomika letos poroste skoro tříprocentním tempem. Přitom loni i během roku několikrát hrozila recese. Tamní centrální bance set se podařilo zkrotit inflaci, aniž by tím zásadně ji zasáhla ekonomiku i trh práce. Americká ekonomika utekla, jak se říká, o parník Británii, Eurozóně, jejíž růst nebude ani %, a její motor Německo, skončí nejspíše v recesi. Čínská ekonomika sice rostla papírově pořád slušně, jenže fakticky výkonnost ekonomiky o dost horší než v uplynulých dekádách. Den, kdy má Čína sesadit Ameriku z pozice největší ekonomiky světa, se tak posouvá. To, že se americké ekonomice daří růst, má několik příčin. Je to flexibilní trh práce, který zaměstnance moc nechrání a firmám dává relativně volnou ruku v přijímání i vyhazování lidí. Zaměstnanci zase nemají problém se ve velkém státě stěhovat za prací. Pak je to nízká regulace a multikulturní prostředí, které podporuje inovace a v poslední dekádě umožnilo vyrůst technologickým gigantům. Jsou to také levné energie a příval státních stimulů, které do ekonomiky v posledních letech šly. Zatímco Amerika je za výkon ekonomiky schválena, Evropa se kritizuje někdy trochu nefér. Na energie náročný kontinentální průmysl doplatil na válku v izolaci Ruska. Spojené státy mají levnou ropu a břidlicový plyn. Evropský trh zdaleka není tak integrován ekonomicky ani kulturně, takže stěhování za prací a byznysem je komplikovanější než v zámoří. A především Spojené státy právě díky masivním státním investicím hospodaří s velkým dluhem. Loni byl na úrovni 110 % HDP, což je poměr, kterého dosahují zadlužené státy jižní Evropy. Veřejný dluh EU zhruba 80 %. Nutno ale přiznat, že od roku 2020 se americký duch vcelku radikálně snížil. V Evropě klesá sice také, ale výrazně pomaleji a hlavně v každém státě jiným tempem. Mezinárodní měnový fond čeká výrazně vyšší růst Americe než Evropy i pro příští rok, ačkoli se rozdíl stahuje. Výsledkem tak je paradox, který může Donaldu Trumpovi vynést další roky v Bílém domě. Zatímco se americké ekonomice daří, veřejnost to tak nepociťuje. Podle posledních průzkumů jen zhruba čtvrtina lidí považuje vývoj ekonomiky za pozitivní, takže ačkoli za vlády demokratů rostla ekonomika a dluh relativně klesl, veřejnost jim zásluhy moc nepřepisuje. A Donald Trump přímo říká, že americká ekonomika padá a on ji chce zachránit. Co na tom, že se komentátoři shodují, že pokud Trump splní své dosud vyřčené ekonomické sliby, zvýší se inflace a budou chybět lidé. Co na tom, že americká ekonomika letos zažívá dobré časy. Když to lidé nevidí. Pokud mu lidé ve většině amerických států uvěří, stane se to skutečností bez ohledu na čísla, která možná říkají něco trochu jiného.