Názory a argumenty

Martin Fendrych: Děti se topí v úzkostech a depresích. Často bez pomoci

Názory a argumenty

Martin Fendrych: Děti se topí v úzkostech a depresích. Často bez pomoci
Pokoj dětské psychiatrie

Plus

Děti jsou naše budoucnost. Pravda, kterou snad nikdo nerozporuje. A jak se tedy mají, jak se vede naší budoucnosti? Je šťastná, spokojená, vyhlíží s nadějí dny příští?
Martin Fendrych

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Děti jsou naše budoucnost. Pravda, kterou snad nikdo nerozporuje. A jak se tedy mají? Jak se vede naší budoucnosti? Je šťastná a spokojená, vyhlíží s nadějí dny příští. Zjišťovali to odborníci z Národního ústavu duševního zdraví spolu s Českou školní inspekcí. Data sbírali u 6000 holek a kluků z devátých tříd ve všech krajích republiky vznikl projekt, který sleduje duševní zdraví žáků na českých základních školách a nemá ve střední a východní Evropě obdoby. Výsledky jsou však alarmující. Až 40 % deváťáků vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 % z nich jeví známky úzkosti. Více trpí dívky. Příznaky deprese či úzkosti jich trpí dvakrát víc než chlapců. Experti vymýšlejí cesty, jak jim pomoct. Souhrnně z průzkumu vyčteme, že víc než 50 % žáků devátých tříd projevuje známky zhoršeného o well-being. U well-being obráží kvalitu života jedince. Skrývá v sobě často nevědomé hodnocení toho, jak si vedeme jako jednotlivci, jako komunity, jako národ. Pokud je váš well-being v pořádku, jste schopni zvládat zátěžové situace stres, potíže ve škole, v rodině, kolektivu, ztrátu blízké osoby? Pokud není v pořádku, máte vážný problém. Průzkum ukázal, že čtyři z 10 oslovených žáků dávají najevo známky středně těžké až těžké deprese. Analytik ústavu duševního zdraví Matěj Kučera vysvětluje převedeme-li to na průměrnou třídu o 20 žácích, průměrně šest jich vykazuje příznaky úzkosti a osm příznaky středně těžké až těžké deprese. Dalších pět vykazuje příznaky deprese mírné. Konec citace. Znamená to, že téměř každý třetí deváťák by potřeboval odbornou pomoc. K tomu dodejme, že většina duševních onemocnění vzniká v dětství a dospívání. Je to období zvýšeného rizika. Období, které je enormně důležité pro systematickou prevenci a včasný zásah v případě potíží. Jak dětem pomoct? Národní ústav duševního zdraví pracuje na několika projektech. Jeden se jmenuje všech pět pohromadě. Cílí na zvýšení duševní gramotnosti žáků, ale směřuje i na rodiče dětí, které se potýkají s úzkostmi. To je důležité. Potíž se však skrývá v tom, že reformovaný systém české psychiatrické péče trpí jedním zásadním nedostatkem chybí lidé, lékaři, experti. O dětskou psychiatrii je menší zájem. Tato oblast je podfinancována, málo lukrativní. Říká to kupříkladu Lucie Vašková, pedopsychiatrie z pražského Centra duševního zdraví pro děti a adolescenty a ředitelka nadačního fondu Kapka naděje Dita Loudilová říká kvůli kritickému nedostatku psychiatrů se mnohdy dítě s psychickými problémy dočká odborné pomoci po týdnech, někdy až měsících. A to zdaleka není jediný problém. Ano, děti jsou naše budoucnost, ale upadají do úzkostí a depresí a často nejsme schopni jim pomoct.

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu