Donald Trump se snaží přesvědčit americké voliče, že se mírní v otázce migrace. Přijde k nám hodně lidí, ale budou přicházet legálně, řekl Trump nedávno v Las Vegas. Je to samozřejmě v ostrém sporu s jeho celou politickou kariérou. Tedy pokud mu tato slova věříte. Žádné téma není s Trumpem tak úzce spojené jako snahy skrouhnout migraci. Už když v roce 2015 oznamoval svou prezidentskou kampaň, zahájil svůj proslov primárně nářkem nad lidmi, co proudí přes jižní hranici Spojených států. Z omezení migrace se od té doby jeho přičiněním stala jedna ze stěžejních otázek americké politiky. Demokraté se nejprve vymezovali vůči krutosti jim prosazených pohraničních zákrokům. Když se ale opět dostali k moci, mnoho toho na nově zavedených pořádcích nezměnily. Nezměnil se ani Trump. Naopak po boku svého viceprezidentského kandidáta JD ven se v uplynulých týdnech Trump a jeho tým roztáčel protiimigrantské rétoriku do vyšších obrátek. Sloužily k tomu smyšlenky o haitských migrantech v Ohiu. Ven se sám v jednom rozhovoru řekl, že mu je jedno, jestli jsou jím šířené zkazky o chování migrantů vůbec pravdivé. Když ven se následně novináři upozorňovali na to, že drtivá většina migrantů, o kterých mluví, a navíc v USA legálně skrze dočasný program. Ten park tedy pro, tak ten status řekl viceprezidentský kandidát, že ani to ho nezajímá, program prostě považuje za nelegální. A o to o skutečnost je taková, že ten sad Trump za sebou tedy mají výroky, které upírají legální status i těm imigrantům, kteří ho podle současných pravidel mají. V takovém světle se Trumpovi těžko věří rádoby přívětivá tvář, skrze kterou se snaží voliče přesvědčit, že proti spoustě migrantů vlastně nic nemá. Republikáni se částečně právem smějí Kamale Harrisové a demokratům, kteří se před volbami snaží tvářit, že budou sveřepě hlídat jižní hranici USA. Právem. Je to proto, že postoje vedení demokratů v otázkách migrace jsou v posledních letech vším možným, jen ne koherentní. Je namístě se bavit o tom, jak moc za to může jejich zmatení a nedostatek vlastní pozitivní vize? A jak moc to, že současné administrativě při změnách imigračních pravidel házeli klacky pod nohy americké soudy. Přesto je ale představitelnější, že Kamala Harrisová v jádru chce imigrační politiku zpřísnit, než to, že Trump bude vítat kopu migrantů. V obou případech jde ale všechny tyto manévry číst především jako předvolební snahu o úkrok do pomyslného středu. Provedeny jsou ale tak špatně, že jim může věřit málokdo.