Prezidentští kandidáti čtyři měsíce před volbou hlavy státu. Jak se vyvíjejí názory v nejsilnější koaliční straně či maďarské vydírání zbytku Evropy? Nejenom. Tato témata rozeberou v následující půlhodince Názorů a argumentů naši komentátoři. Příjemný a ničím nerušený poslech přeje Petr Schwarz Názory a argumenty.

Za čtyři měsíce půjdeme k prvnímu kolu prezidentských voleb. A to je pro kandidáty ten správný čas, aby se voličům už vybarvili. Zatímco dosud skoro všichni kandidáti jen slibovali, že chtějí Pražskému hradu vrátit důstojnost a chtějí být prezidentem všech. Nyní už potřeba začít si zajišťovat jednotlivé voličské skupiny, říká komentátor Aktuálně.cz David Klimeš.

K oficiálnímu oznámení kandidatury se odhodlal prozatímní favorit průzkumů, generál Petr Pavel. Ten kampaň fakticky už vede několik měsíců či spíše let, nicméně oficiální zahájení si schovával až po prázdninách, aby na něj lidé u moře nezapomněli. Jako každý z prezidentských kandidátů v přímé volbě slibuje nemožné. Na digitalizaci či energetickou nezávislost nemá hlava státu pražádný vliv. Nicméně kdo neslibuje konkrétní program, ten v přímé volbě nemůže vyhrát. To už máme vyzkoušeno. Symbolem kampaně armádního generála se stal lev a heslo vraťme Česku řád a klid. Tím celkem jasně podtrhl své hlavní poselství voličům já jsem zárukou vaší bezpečnosti. Jeho tým už má asi i naměřeno z průzkumů, že tímto poselstvím může oslovit i radikálnější voliče na českém politickém spektru. Další favorit se k oficiální kandidatuře pořád nemá. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš čeká na soud za korupci a sám se netají tím, že kandidaturu případně oznámí až na poslední chvíli. Kampaň ale již dělá a i on si vybral svůj styl poměrně ostré odstřelování vlády a radikální protestní rétoriku. Je to, má svou logiku. Sněmovní volby sice vyhrála pěti koalice, ale když Babiš na svou stranu před a ne všechny propadlé hlasy a uspokojí i radikálnější příznivce hnutí SPD, může to stále stačit na Pražský hrad? Vyprofilování dvou hlavních kandidátů hnutí, zbytek peletonu vymyslet něco svého, aby byly vidět. Z dalších zajímavých jmen tu máme čtyřku sestávající se z dvou kandidátů z minulé volby a dvou nových. Minulý prezidentští kandidáti Marek Hilšer a Pavel Fischer si uchovávají svou zhruba 6 7 procentní přízeň a je otázka, zda se ještě naplno pustí do kampaně, nebo někoho v poslední chvíli podpoří. No a pak tu máme dva nováčky ekonomku Danuši Nerudovou a odborového předáka Josefa Středulu. Nejvýraznější dáma v prezidentském klání už asi vzdala snahu oslovit široké spektrum voličů a soustředí se na liberální střed. Stejně tak se vybarvil i Josef Středula, který kombinuje svou kandidaturu s odborářským v aktuálních protestech proti ekonomické a sociální politice vlády. V průzkumech je sice zatím hodně dole, nicméně strategie stát se vedle Babiše hlasem nespokojených, levicovějších voličů by ho za jistých okolností mohla do druhého kola poslat. Popularita uchazečů se jistě ještě bude měnit, nicméně je nepravděpodobné, že by někdo z nich ještě výrazněji měnil styl či zvolená témata. Celým klubkem kandidátů by snad mohlo ještě pohnout vládní prezidentský kandidát. Ale je čím dál zřejmější, že pětikoalice prostě není schopna vyslat do boje žádné společné jméno. Hodně lidí má asi pocit, že netuší, koho z tohoto výběru zvolit. Ale nikdo si rozhodně nemůže stěžovat, že výběr je mizivý. Máme tu generála s bezpečnostní agenturou, liberální ekonomku, levicového odboráře, populistického expremiéra, konzervativního, ale i liberálního senátora. To už je slušný výběr a minimálně u některých z nich je velká pravděpodobnost, že budou schopni solidně reprezentovat ČR.