Pohledem do světa módy a showbyznysu zažíváme návrat estetiky 80. let už několik let. Nosí se ošklivé tenisky, vytahané džíny? Ne. On i účes vlasy dlouhými na tzv. let česky na Jágra. Vrátili se ale i jiné věci, které měly zůstat zasypány nánosem času studená válka, vyzbrojování, krvavé konflikty a fascinace jádrem včetně toho, že se po desítkách let vrátilo na scénu, je absurdní vyhrožování jadernými zbraněmi. Ovšem pragmatičtějších kruzích a rovině jde hlavně o návrat jádra do debat o energetice. Přitom není to tak dávno 13 let, kdy se světová veřejnost po ničivé havárii v japonské Fukušimě chtěla od jaderné energetiky úplně odvrátit. Třeba v Německu se přesně tehdy po masivních protivládních protestech odhlasovalo odstavení jaderných elektráren. Folklórem posledních dekád byl tlak bavorských a rakouských politiků na Česko kvůli Temelínu. Ačkoli v Evropě existuje 167 jaderných reaktorů. Nové jaderné projekty byly od 90. let jen výjimečné, nyní se ji chystá řada. Podle evropské jaderné společnosti je 10 reaktorů ve výstavbě, globálně se jich staví 60, další stovka je v plánu a 350 ve stádiu úvah. Co je za tou změnou jednat. A energetika představuje nejlevnější zdroj energie, navíc je bezemisní. Samozřejmě zůstává nevyřešená otázka úložiště jaderného odpadu a také bezpečnosti elektráren v případě vnějšího ohrožení či přírodních katastrof typu tsunami v japonské Fukušimě znovu objevena. Jaderná energetika nyní zlákala i technologické firmy. Konkrétně jde o malé jaderné reaktory. Google nedávno podepsal dohodu s firmou Kapsch. Rozpor na vývoji malých modulárních reaktorů SMR, které mají už v roce 2030 produkovat 500 MW jaderné energie, přičemž Google chce, aby v budoucnu obstarali jeho veškerou energetickou spotřebu. Podobně Microsoft se spojil s konstelace energie, aby za 1,6 miliardy dolarů znovu oživili odstavený reaktor v Pensylvánii. Microsoft se z této elektrárny odebírat elektřinu 20 let. Amazon letos získal datové centrum poháněné jadernou energií. Technologičtí Mongolové, jako je Bill Gates a Jeff Bezos, stále více mluví o jaderné energii. Největší naděje vyvolává technologie pokročilejší než klasické jaderné štěpení, tzv. jaderná fúze, tedy způsob, jakým vytváří energii slunce. V Kalifornii se i vědcům nedávno povedlo nasimulovat. Vyrobili více energie, než při pokusu spotřebovali. To budí nadšení, ovšem technologie ještě není zdaleka použitelná v běžné realitě. Proč se do nukleární energie hernu technologičtí giganti? Má čistě praktický rozměr. Pokrok v umělé inteligence je vysoce energeticky náročný. Modely jako čert GPT spotřebují desetkrát více elektřiny než standardní internetové vyhledávání. Obrovskými žrouty energie jsou také Klaudy, datová centra a trip. To mě nová infrastruktura. Proto energetika je jednou z nejcennějších komodit dneška. Na přístupu k relativně levné a ideálně ekologické energii závisí úspěch nejen technologických gigantů, ale i států. Jak je nyní vidět na příkladu Německa, jehož průmysl poté, co země přišla o levný plyn z Ruska, těžce bojuje. 11 a energetika není kvůli nevyřešeným problémům žádná stoprocentní výhra. Ale peníze a mozky technologických gigantů by i zde mohli leccos urychlit.