Běženci pocházející z Afriky a ze Středního východu rozhodně mají v úmyslu do Evropy se dostat za každou cenu. Musíme proto počítat s tím, že na každou překážku, jež jim do cesty Evropa bude klást, najdou nejméně dvě okliky, jak ji obejít. Evropy si cení nade vše jako místa, kde se budou moci cítit v bezpečí a kde konec nevydělají tolik, aby uživili rodinu. Vědí, co je hlad, a nádavkem jsou trvale vystavování nátlaku tyranských poměrů, v nichž je jim zpravidla, aniž se o to přičinili, dáno žít. Britský premiér Rishi Sunak ve snaze zabránit přílivu uprchlíků přes kanál La Manche a upustit poněkud uprchlické páry, jíž již ztrát a Velká Británie se dohodl s Rwandou, kterou si pamatujeme spíš jako zemi, kde se daří vyvražďování etnik, že za úplatu jí bude dodávat z Británie uprchlíky, který jim nepřálo štěstí a nebyl jim poskytnut azyl po nich. Jakmile začaly přicházet v úvahu pro výlet do Rwandy, se náhle jakoby slehla zem. Ve skutečnosti se rozhodli změnit budoucí domovinu. Projevilo se to strmým nárůstem žádostí o azyl v sousedním Irsku. Irům se to nelíbí. Požadují, aby si britský premiér běžence, jimž před určil osud ve Rwandě, vzal nazpět. Podobný záměr má i Paříž, považujíc rovněž Rwandu za příčinu tamějšího náhlého vzrůstu azylových žádostí. Před nějakým časem podobně strčila hlavu do písku francouzská vláda rozhodla, že svému ostrovu mají od odeberou letité právo nabídnout francouzské občanství všem novorozencům, kteří tu na francouzském území byli přivedeni na svět, a zdůvodnila to rozmáhající se porodní turistikou těhotných Afričanek, snažících se tak zajistit lepší budoucnost alespoň svým dětem. Pilná je i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vyjednala s prezidentem Tunisu Kaizr za jdeme, že jeho země bude za úplatu zadržovat uprchlíky a nepustí dál do Evropy. Tvrdí nám, že Tunisko stejně jako sousední Libye jsou země po výtce bezpečné. O bezpečnosti obou zemí se vyprávějí doslova horor. I podobnou dohodu uzavřela s libanonskou vládou. Zcela ignorují, že vláda v Libanonu může sotva zajistit bezpečnost sama sobě. Jsou ovládána teroristy z Hizballáhu, nepřímo pak íránskou demokratickou diktaturou. Nedávno přijatý migrační pakt, podle něhož uprchlík, který se neprokáže, nebude možno ji ztotožnit, případně úřady nepřesvědčí, že byl pronásledován, bude automaticky vrácen do země předpokládaného původu. Žádná z těchto překážek uprchlíky na cestě do Evropy přesto nezastaví. Vždy si najdou východisko a cestu.

I kdyby jim ji měl umetat sám, byl z Chebu. Jediný, kdo na to doplatí, bude zatím ještě dobrá pověst Evropy.